Celkový dojem:
mohutný, těžký, dobře stavěný pes se silnou kostrou. Působivý svým vzhledem zároveň důstojným i dobrotivým.
Charakterové rysy:
dobrý společník, pes na hlídání a ochranu, vyvíjí se pomalu,
nejlepší formy dosahuje u fen věku 2-3 let a u psa nejdříve ve 4 letech.
Chování:
odměřené se smyslem pro ochranu.
Hlava a lebka:
hlava dosti široká, těžká a silná. Mohutná lebka: týlní výčnělek a stop jsou
dobře znatelné, délka lebky od týlu ke stropu se rovná délce čenichové partie od stropu
ke špičce čenichu, ale může být i kratší. Čenichová partie je správně široká,
silná, čtvercová z jakéhokoliv pohledu zepředu či z profilu. Čenich je dobře pigmentovaný,
nozdry jsou otevřené. Pysky jsou správně vyvinuty, mírně převislé na stranách. V dospělém věku
se objevují na hlavě v oblasti pod očima v koutcích tlamy vrásky.
Oči:
velmi výrazné, střední velikosti. Barva hnědá ve všech odstínech. Oči jsou dobře
uloženy na stranách hlavy, oválné, mírně šikmé.
Uši:
střední velikosti, trojúhelníkového tvaru, převislé, nesené nízko, spadají směrem
dopředu, lemují hlavu. Mírně se nadzdvihávají, když je pes ve střehu. Ušní boltec
je pokryt krátkou jemnou srstí.
Skus:
nůžkový. Čelisti jsou silné a představují perfektní nůžkový skus pravidelný a
kompletní, to znamená, že horní řezáky se dotýkají spodních v těsné blízkosti a
jsou zasazeny v prvém úhlu vzhledem k dásním. Klešťový skus je přípustný. Důležité
je, aby nedošlo k posunu zubů, neboť kvadratický tvar čenichové partie musí být zachován.
Krk:
silný, svalnatý, okrouhlý, bez velkého laloku. Je pokryt hustou srstí, která stojí.
Přední končetiny:
lopatky jsou šikmé, svalnaté, silné. Přední nohy jsou rovné, záprstní kosti
jsou silné s mírným sklonem. Přední končetiny jsou dobře osrstěné.
Trup:
silný, svalnatý, záď je téměř neznatelná. Hrudník dosti vysoko, úměrně široký, žebra klenutá tak,
hrudní koš měl tvar srdce. Hrudní oblast mírně sestupuje pod kolena. Délka trupu
je o něco větší než kohoutková výška.
Zadní končetiny:
silné, svalnaté se správným zaúhlením, hlezna silná, nízko nasazená. Při pohledu ze zadu
jsou zadní končetiny paralelní. Odstranění paspárků povinné.
Pohyb:
energetický, uvolněný, vždy lehký a elastický. Při rychlém pohybu se snaží přiblížit
končetiny ve střední rovině. Krok se zdá být pomalý a odměřený.
Srst:
u psa mnohem hustší než u feny. Kvalita srsti je důležitější než kvantita. Srst má být
správné délky a hustoty. V zimních měsících má hustou podstadu, která v létě
prořídne. Srst je jemná, ale tvrdá a rovná. Není nikdy hedvábná a kudrnatá ani zvlněná.
Hustá podsada připomíná vlnu. Na krku a lopatkách je srst bohatá a tvoří hřívu.
Ocas je bohatý a pokryt hustou srstí. Stehna zadních končetin jsou osrstěna dělší srstí.
Barva:
sytě černá, černá se znaky, kaštanově hnědá, různé odstíny šedé, zlaté a rovněž
šedá se zlatými znaky. Rezavé znaky přecházejí až ve velmi světle plavé. Bílý znak
tvaru hvězdy na hrudi je přípustný. Menší bílé znaky na nohou jsou tolerovány. Rezavé
nebo zlaté znaky se objevují nad očima, na vnitřní straně nohou a vnější straně ocasu.
Ocas:
středně dlouhý, nepřesahuje hlezna. Je vysoko nasazený, na úrovni horní linie. Je
stočen směrem ke straně na zádech a bohatě osrstěn.
Výška:
nejméně 66 cm u psů a 61 cm u fen.
Vady:
jakákoli odchylka od výše uvedeného standardu je považována za vadu a bude
penalizována dle závažnosti.
Pozn.: psi musí mít obě varlata úplně sestoupená v šourku.
Tento standard byl vytvořen skupinou německých expertů, které předsedala dr. Mary Tauber. Vzorem jim byli jendak psi dovezení v třicátých letech paní Bailey ze středního Tibetu. Rovněž pak jejich potomci. Druhou skupinou psů tvořili psi, které impotoval dr. Schlifer. Psy získal ve Lhase od nomádů z provincií Amdo a Kham (východní Tibet). Americký kynologický svaz AKC vytvořil vlastní standard na základě psů dovezených do Spojených států. Je zpracovaný detailněji než standard FCI a liší se od něho zejména pojetím barevných rázů. Americký standard nijak neohraničuje bílé skvrny, které se mohou objevit v postatě po celém těle. V obličejové parii se někdy objevuje "maska", jak ji známe např. u severských malamutů. Maska naprosto zkresluje dojem, zdá se vám, že se jedná o jinou rasu. V poslední době se však často hovoří o tom, že i americký chov adoptuje standard FCI.
Vážné nedostatky, které mohou ovlivnit přípaně chovnost:
předkus, podkus
nedostatečná výška
jiné zbarvení než uvádí standard
velmi slabá kostra
úzká hlava - typ hovawart
agresivní nebo bázliví jedinci